Jste podruhé těhotná nebo jste se právě stala opět matkou. Nejspíš jste se proto nejednou zamysleli nad tím, jak udělat vztah mezi sourozenci dobrý, aby si děti byly nejprve navzájem dobrými společníky a později v dospělosti opravdovými přáteli. Dá se to zvládnout – záleží nejvíce na vás, rodičích. Jen je potřeba vědět, jak se k tématu postavit a čemu se rozhodně vyhnout.
Příprava na dobrý vztah mezi dětmi začíná již v těhotenství. I když starší dítě nemá možnost se na miminko skutečně podívat, vy svými slovy můžete probudit dětskou radost a první ochranitelské pudy.
Není tajemstvím, že pozitivní posilování funguje mnohem lépe než posilování negativní – nejen na děti, ale i na nás samotné (nepracuje se vám lépe poté, co někdo stokrát pochválí vaše úsilí?).
Mluvte o nastávajícím dítěti v superlativech, ale v kontextu staršího batolete. Příklad: "Mám pocit, že budeš opravdu skvělý bratr, víš?" (dítě se většinou ptá: „Jak to víš?“, na což odpovídáme: „Protože tě znám, jsi chytrý, dobrý, vtipný – sestře si tě hned oblíbí“). Může se nám zdát legrační, že dítě má obavy z: „Bude mě mít miminko rádo?“ ale miminko toho neví tolik jako my. Pro něj je to jen nový člověk.
Není to vaše kamarádka, sestra nebo tchyně, kdo by měl vidět 3D ultrazvukovou fotografii jako první. Toto privilegium patří vašemu staršímu dítěti a manželovi! Až se vrátíte od lékaře, ukažte dítěti fotky, vysvětlete, co na nich je a kde, a společně se zasmějte svým asociacím.
Zkuste také nechat dítě alespoň párkrát pozorovat pohyby miminka v bříšku. Pak řekněte něco jako: "Pravděpodobně slyšel tvůj hlas a chce tě vidět a pravděpodobně se nemůže dočkat, až ho obejmeš." Nevkládejte všechny své vazby na „poporodní období“. Postavte ji pomocí těchto slov hned teď!
Jednou z chyb rodičů je, že připravují starší dítě na „skvělou zábavu s miminkem“. Tak se staráme o to, aby když miminko konečně přišlo na svět, bylo starší zklamané - kde je legrace, kde je smích? A zklamání rovná se nechuť k sourozencům.
Určitě své dítě připravte na to, že to ze začátku není jednoduché a nebudou to žádné šílenosti. Pokud můžete, vezměte svého maličkého na návštěvu ke svému novorozenému bratranci. Bude pro něj snazší pochopit, co se děje. Ale nezapomeňte zmínit, že na své první narozeniny bude to samé dítě běhat a smát se!
Tady je - malý, nic netušící, plačící a neustále hladový nový člen vaší rodiny. Jak začít budovat dobrý vztah mezi ním a tou starší? Podstata samozřejmě tkví v našem chování ke staršímu dítěti – s mladším toho asi moc nevymyslíme.
Váš starší bude těžko uvěřit, že byl kdysi malý a že jste mu věnovali spoustu času. Může také žárlit na projevynáklonnost projevená dítěti. Tak co dělat? Je to jednoduché – vyjměte album!
Ukažte svému dítěti fotky z doby, kdy bylo malé, najděte si v počítači film z tohoto období. Litujte je, vyprávějte zajímavé anekdoty a poukazujte na podobnosti. Připomeňte si vtipná slova, např. „Víš, jak vtipně jsi říkal cukroví? Kaliki“ Děti o sobě rády poslouchají tímto způsobem. Nejdůležitější však je, že cítí s miminkem pocit společenství a žárlivost zmizí. A méně žárlivosti znamená lepší přístup k bratrovi nebo sestře.
Je zřejmé, že důvodů může být mnoho – zpočátku je těžké být opravdu dobrou pečovatelkou o novorozence (zvláště když jsou vám tři, čtyři roky) a objevují se i negativní emoce. Ale i tak – pochvala.
Je 100% jisté, že vaše mladší dítě, jakmile začne být komunikativní, začne projevovat fascinaci a lásku ke staršímu dítěti – to je přirozené. Zdůrazněte to! Řekněte: „Podívej, jak ji rozesmíváš! Musíš být výjimečně dobrý bratr, protože se mi tolik nehihňá. Pravděpodobně cítí, že ji máte rádi.“ – nebojte se připisovat zásluhy svému dítěti. Nezapomeňte veřejně vyzdvihnout úspěchy svého dítěte. Mluveno mezi hosty (a před dítětem)
To je nejtěžší, ale velmi důležitý úkol. Pokud starší dítě nemá pocit, že vás miminko úplně ovládlo, nezlobí se na něj. Musíte si tedy vyhradit nějaký čas jen pro své starší dítě. Někdy můžete přeskočit nádobí nebo si objednat hotovou večeři a místo toho se přitulit, podívat se na kreslený film nebo složit hádanku. To jsou chvíle, kdy stojí za to dítě obejmout a říct jen jemu, v soukromí: „Víš, já tě mám moc ráda.“ Aby starší dítě mohlo milovat mladšího, nesmí být strach, že ten druhý sebere lásku jeho rodičů.
Nedovolte, abyste se ocitli v situaci, kdy nemůžete nemyslet na miminko, zatímco se druhé dítě snaží najít něco, co by mohlo dělat, nebo smutně sedí a dívá se. Nesrovnávejte ani nepoužívejte jedno ze svých dětí jako vzor. Neříkejte pořád "dej mu přednost, je mladší", protože nakonec uslyšíš: "Nenávidím ho, bylo lepší, když tam nebyl." Vyvarovat se těchto chyb a věnovat pozornost dobrým radám je prvním krokem ke skutečně hlubokému poutu mezi dětmi.